Žádná nuda v Brně

5. května 2012 v 23:56 | Kví-Kví |  gLOVE side!
aneb Zločinec se vždycky vrací na místo činu

Nejpodstatnější rozdíl v loňských a letošních EHT byl asi v bydlení. Loni jsme tam s Cestí zůstávaly od čtvrtka až do neděle; letos jsme ve čtvrtek i v pátek pilně šly do školy a do Brna dojížděly, abychom tam o víkendu opět přespaly.
Vezmu to den za dnem, nakonec budou nějaké poznámky a vůbec - uvidím, jak se ten článek nakonec vyvrbí :)


ČTVRTEK
Ze školy jsme, pravda, utekly dřív a hurá na vlak. No, hurá, hurá… ČD nás řádně vystresovaly, i když nakonec šlo všechno podle plánu. Dorazily jsme do Brna a fofrem k hale. Tam jsme se lekly plotu, který tam od srpna vyrostl. Bály jsme se, že nás nepustí pak dovnitř na plac, ale naše obavy byly později zbytečné.

První kdo přijel, nebyl žádný nároďák, ale ošklivé zlaté auto, které jsme okamžitě poznaly. Miloš Říha osobně, parkoval to tam asi deset minut (byl to boj, ale my fandily!), vystoupil, deset minut řval, nastoupil a odjel. K radosti nám to ovšem bohatě stačilo.

Přijeli Češi a po nich Švédi, vzápětí soupeř vyklusal z haly a začal svou partii s kopačákem. Měla jsem tam přímo epický fangirl moment, to když jsem si všimla Linuse Omarka. Stály jsme tam za tím plotem, mezitím přišli i čeští kluci a já přemýšlela, jestli jít či nejít skákat na Linuse a škemrat o fotku. Lidi za nima normálně chodili kvůli podpisům, ale já si řekla, že ho nebudu rušit takhle před zápasem a pořeším to o víkendu, až půjde na trénink. Jooo, kdybych věděla!

Fotbálek skončil a my se přesunuly od haly. Plot nebyl to jediné, co se od léta změnilo - čekal na nás menší led. Což byla trošku komplikace, protože se mi změnil úhel, pod kterým jsem viděla plexi a najednou jsem ho měla v každém druhém záběru foťáku. Hra samotná nebyla nic extra, ale kovatelná byla a navíc ŠVÉDI, OMG.

O druhé přestávce jsem nám zašla koupit párek v rohlíku, a jak jsem tam tak stála v té řadě, všimla jsem si, že tam u stolečku stojí náš milovaný olomoucký forvard Matěj Pekr. Měla jsem tam malý hysteráček a přemýšlela, jestli ho jako zděsit a strašně mu děkovat za sezónu a bláblá. Jenže on chudák Matýsek vypadal tak zmateně, že jsem ho radši nechala být. Vrátila jsem se bez jídla, protože párky došly :D Vzápětí jsme zjistily, že Pekr sedí pár řad za námi a oceňovaly jsme jeho vlasy.
To nejlepší ale přišlo na úvod třetí třetiny, kdy se na kostce objevila KissCam… a na ní nikdo jiný, než právě Matěj Pekr s dívkou sedící vedle. Matěj zrudl a strašně se začal smát a kroutil hlavou, že jako žádná pusa nebude. Slečna se na to tvářila podobně, a tak je lidi vypískali :D My se s Cestí svalily smíchem někam pod sedačky. Chudák Matěj.


PÁTEK
Opět bylo v plánu prchnout ze školy, ale díky odpadlé hodině alespoň mně tahle starost odpadla. Když jsme dorazily k hale, uvítal nás finský autobus, z čehož jsme usoudily, že jsou Finové už vevnitř. A tím pádem, že Rusy uvidíme dřív. A taky že jo, Rusové přijeli, vyšli z autobusu, Kolja Žerděv s náma vydrbal a zmizeli v hale. Někdy mezi tím kolem prošel Sanja Svitov, ale telefonoval, tak jsem ho nechala. Potichu jsem jásala nad Kalininem a Děnisovem a Burmistrovem a vůbec.

Pak z haly vyšel finský kouč Jukka Jalonen, a abych doplnila ten podpis z loňska, tak jsem se s ním vyfotila. Vyfotila jsem se i s finskou hokejovou legendou Jarim Kurrim, který byl mnohem vyšší, než bych čekala. Objevil se Antti Pihlsröm a já došla k závěru, že když už mi hraje za tu Ufu… nakonec z toho byla docela dost vtipná fotka.
Nejlepší fotku vůbec měl ale na svědomí Janne Pesonen, ze kterého jsme byly především strašně nadšené, protože Janne je badass. A dost badass byl nakonec i onen slavný záběr, protože Cestí zmáčkla spoušť zrovna, když Janneho napadlo, že by si asi mohl sundat brýle a nakonec je z toho takové dobré DEAL WITH IT.
Pak vyšel Joni Ortio, se kterým jsem se taky vyfotila, protože pro něj mám tak trochu softspot. Pak jsme si docela počkaly, ale čekání se vyplatilo - přišel Petteri Nokelainen :) Následně jsem se vyfotila i s Villem Peltonenem, a to bylo všechno. Sice bych se asi mohla vyfotit prakticky s každým tam, ale třeba Nika Kapanena jsem měla už z loňska a ostatní mě nějak netankujou.

Někdy mezitím vším focením vyšel Jesse Joensuu. Podepsal se tam nějakému chlapovi, a jak k němu nikdo nešel, sundal si kalhoty. A když jsme si toho všimly my, které jsme stály až skoro u autobusu, tak si toho samozřejmě všimla i ta asi dvacetičlenná skupinka chlapů, co tam byli pro podpisy a stáli hned u vchodu do haly. No, celkem je to zděsilo. Jesse mezitím, zcela nonšalantně a jako by se nechumelilo, odmotal obvaz, který mu původně držel kolem boků sáček s ledem, a začal ho zase motat na původní místo.
No jooo, to by ještě člověk pochopil, ale místo, aby si ty kalhoty zase zapnul, tak si je jenom povytáhl nahoru a hodil tam jen tak. Chlapi se osmělili a nechali si od něj všechno podepsat, ale já tolik odvahy neměla, abych za ním šla a chtěla se s ním fotit takhle :D Bylo by to sice originální, ale rudá až za ušima na fotce být nechci :D
Nutno podotknout, že ačkoliv jsou Fini po světe známi jako studení čumáci, jejich hokejisti jsou vždycky víc než přátelští a ochotní :)

Po dlooouhééé době skončil trénink Rusům a já dočkala své fotky se Sanjou Svitovem. Je epická a super a tak. Jinak jsem se s nikým nefotila, jenom Cestí s Tarasenkem.
Škoda, že Rusové dostával od českých fans takové kapky a jsou pak celkem neochotní se fotit a podepisovat. Ale člověk se jim ani nediví.


SOBOTA
Vyrazily jsme brzo brzičko, abychom se mohly ubytovat v hotelu. Byly jsme jinde než loni a bylo to asi milionkrát lepší. Už jenom kvůli milému mladému muži na recepci. Ani se nám nechtělo odejít. Doufám, že to nečte.
Anyway, dorazily jsme k hale a vyfotila jsem se s Jakubem Petružálkem. Mezitím začali vycházet Švédi a já se vyfotila s Jhonasem Enrothem. Pak přišla ochrana a překvapivě slušně nám oznámila, že musíme parkoviště opustit. To byla celkem čára přes rozpočet. Fotka s Omarkem se nekonala. Taky jsme Čechy a Finy viděly při fotbálku jenom přes plot a bylo to fakt blbé.

Hra sama o sobě byla celkem nuda. Mnohem víc mě nadchl nějaký Fin, co vypadal z jistého úhlu úplně jako Arty.
Vyšly jsme ven a chtěly koukat na Rusy při fotbálku, jenže hoši se chytře schovali za autobus. Jenže my jsme taky vypočítavé a přesunuly jsme se, já vytasila foťák a mám asi dvacítku fotek, kterou zkusím upravit a někdy to sem hodím. Děnisov a Svitov se při tom strašně nasmáli a bylo to super :)

Při úvodních hymnách se samozřejmě Češi zase předvedli. A vlastně vůbec celej zápas byl fakt dost trapnej z jejich strany. Fandila jsem Rusům a paradoxně se zrovna v tomhle zápase začal Omark předvádět a měl tam pár fakt pěkných šancí - gól ale nedal a Rusové vyhráli. První třetinu nás svou přítomností oblažovali Ivan Višněvski a Michail Birjukov, co seděli tři řady za náma. Birju si nás (hlavně mě) v našem usilovném zírání sice nevšiml, ale Ivan na nás kulil ta svoje velká kukadla :D

Cesta na hotel nočním Brnem mi přišla trošku jako úlet, protože být v noci ve městě, co nemáte rádi, a jít v chumlu lidí, kteří vám pravděpodobně před chvílí pičovali oblíbený tým... No. Vlastně jsem pak v noci viděla náš hotelový pokoj poprvé, protože jsem řešila formalitky s recepčním (hehe), zatímco nám tam Cestí odnesla tašky. Byla jsem mile překvapená a došly jsme k závěru, že když spát v Brně, tak už jenom tam.


NEDĚLE
Vstávaly jsme celkem pozdě, ale nakonec jsme stejně byly sbalené relativně brzo na to, že jsme se měli vypakovat až v jedenáct. Tak jako tak jsme někdy o půl dali pá a šli sednout na náměstí Svobody. Seděly jsme u jakési fakt hnusné kašny, nebo co to mělo být, a divily se, že to jako lidi chodí furt očumovat. Pak jsme si všimly na druhé straně skupinky Švédů, kterou samozřejmě vedl Niklas Persson, v závěsu šel Staffan Kronwall a další tři. Pak přijel tatínek pro naše tašky a jsme mu moc vděčné, protože nevím, jak bychom se s tím tahaly.

Šly jsme rovnou k hale, kde nás pustili na plac, což jsme brali jako velký úspěch. Rusové zrovna začali vycházet ven, jejich autobus stál rovnou před náma a já jsem se jim tam tak trošku nechtěně předvedla, protože jsem byla strašně nadšená z toho všeho hokeje ve vzduchu a furt jsem tam poskakovala, což zaujalo především Vadima Šipačjova, co na mě koukal přes sklo jako na blázna. Vyfotila jsem se s Alexejem Jemelinem - on se za ten rok v NHL strašně osvalil, šílený - a taky s Alexem Burmistrovem.

Pak nás zase vyhodili ven a já mohla koukat, jak tam Omark chodí za plotem, nasrat! Ven se ale většinou chodili rozběhat Finové, a ten den nebyl výjimkou - za chvíli vyklusal Jesse Joensuu a dokonce měl i kalhoty na sobě!, tak jsme se s ním nadšeně vyfotily. Jesse je super.
Na hru jsem se pak celkem soustředila, přestože jsem byla dost nervózní z večera. Bylo to naštěstí docela zábavné, i když tohle severské derby občas vůbec nemá jiskru.

Po zápase opět ven a opět jsme koukaly na Rusy a Čechy, jak si kopou. Všimly jsme si Michala Frolíka, o kterém jsme věděly, že v sobotu byl na ledě, a tak jsme doufaly, že bude hrát. Mezitím přišla skupinka finských fans a nabízela nám zdarma! jejich lístky. No, my už jedny měly, tak jsme odmítly, i když by se nejspíš pak daly prodat.
Vešly jsme do haly, sundaly tašky, otočím se dozadu na tribunu, abych obhlídla, kolik lidí tam zůstalo a bam! přímo na mě zírá opět Váňa Višněvski, tentokrát ovšem v doprovodu Semjona Varlamova. Varly je cool, ale taky sakra děsivej, když se mračí. A on se mračí skoro pořád. Ale pak se tam začal smát a to bylo celkem milé :D Celou první třetinu jsem si nemohla pomoct a otáčela se na ně - a nevím, jestli bylo trapnější tohle, nebo když jsem se otočila a zjistila, že na mě oba už dávno zíraj :D Potom už se ale zase neukázali.

Hra byla super, hlavně lidi byli kupodivu v rámci možností celkem slušní, obzvlášť, když to srovnám s loňským rokem. Někdy v půlce jsem zjistila, že se víc bojím o své chlapce ze SKA a o Svitova, než o Čechy, takže asi tak :D
Problémy s ledem byly naprosto směšné, ale asi to je tam u nich na Kometě normální. Vrchol všeho bylo, když Sanja poukázal na nějakou rýhu a ledaři s tím nic neudělali - následně Sanja "nastrouhal" trochu ledu bruslí a Kuznětsov to tam zaplácával hokejkou. A do dřív spravené díry pak, když se zase hrálo, zajel Koukal a málem tam spadl. Ale však co, led je při hokeji až druhořadý, že?

Ceremoniál na závěr byl strašně dlouhej a Svitov i Kalinin se tam naprosto masakrálně nudili, ale aspoň z toho byly dobré fotky :D Úplně na závěr si Sanja našel Blaťáka a já tam umřela, protože to bylo zkrátka epické, ještě když pak dojel i Nakládal a všichni ti moji Zelení se tam začali objímat. S křečovitým úsměvem se jelo domů.


POSTŘEHY:
Calle Järnkrok - mladičký švédský forvard nám dal hned v prvním zápase gól a mě přímo nadchnul svým výtečným pohybem a čtením hry
Linus Omark - škoda, věčná škoda, že ho švédský kouč nenechal hrál s jeho bro Johanem Harju, protože ti kluci jsou na sebe za léta společného hraní zvyklí
Alex Svitov - super výkon, rozhodně mě nezklamal a moc potěšil tím, že zbytečně nehitoval - především respekt mezi ním a Nakládalem jsem si dost považovala, protože v Ufě jsou to právě oni, kdo jsou tam kvůli té silové hře
Alex Burmistrov - na rozdíl od loňska byl jeho výkon dost nevýrazný, na druhou stranu vím, že to nebylo ideální v posledních měsících, a tak se nedalo čekat, že najednou zazáří
Mikael Granlund - finská hvězdička v Brně jako by úplně zhasla a nepomohl ani jeho partner v útoku Immonen

Jinak mě tam nikdo nějak extra nepřekvapil, bylo to tak "v normě". Přesto - úžasné čtyři dny, trošku škoda toho plotu, ale co nadělám. Bylo by fajn, kdyby to i příště bylo někde po ruce, ale pochybuju. Uvidíme :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cestííí | Web | 6. května 2012 v 13:25 | Reagovat

2012: doufám, že EHT příští rok už v Brně nebude
2013: zomgggg EHT zas v Brně YAY!!!1!!

ah jaj, ten matěj. ty 4 dny adkghaldjk.

2 Black | Web | 8. května 2012 v 15:10 | Reagovat

Původně sem myslela, že sem tě tam třeba i viděla, protože si pamatuju nějaké dvě holky, které tam poletovaly, jenže ty se fotily i s Omarkem a když říkáš, že s ním fotku nemáš..chyba v matrixu.

Nevím, co je na to pravdy, ale proslýchá se, že by se měl turnaj v Brně zachovat i další roky, prý nikdo nemá tendence to přesouvat, když to tam funguje;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.