Sranda s kolečkama

27. května 2012 v 23:42 | Kví-Kví |  Bounce off!
V sobotu jsem s Cestí měla v plánu jít se podívat, jak hrají IHC Eagles Olomouc, protože se nám na záhajení sezóny v Přerově jejich hra líbila, a taky protože do týmu konečně zabloudili i naši oblíbenci, kteří ne tak dávno oblékali dres HCO.
Snad jako takovou menší ochutnávku jsem jednoho z nich viděla ve středu ve městě - to si totiž Lubomír Korhoň poseděl na zahrádce jedné z mnoha kavárníček na olomouckém náměstí :)


Mělo se hrát (tak nějak samozřejmě) u nás v Plecharéně a já jsem se tam - přiznám se - těšila jako malá. I když je to teda zvenku docela fialový modrý hnus a v zimě teplota padá až k oněm slavným -15°C, má ta budova své osobité kouzlo. Navíc vevnitř to tak strašně nevypadá, je vidět krásně ze všech míst na tribunách a ty ochozy jsou celkem chytře vymyšlený. Vyměnit světla a jsem spokojená! No, ano, tohle byla kratičká óda na stadion, co nám zbourají.
Jenže v pátek odpoledne, když jsme začaly plánovat sraz, nás překvapila informace, že zápasy jsou přemístěny do Přerova. Měla jsem krátký vzteklý záchvat na téma "Omg, proč je pořád VŠECHNO v Přerově, grr blahblah!", ale samozřejmě jsem i tak s výpravou souhlasila. Byla jsem jenom trochu zklamaná, že pokud mě neosvítí duch hokejový, tak z fotek zase nic nebude, což by se v naší plechovce nejspíš nestalo, jelikož ve dne je tam překvapivě jasno.

Něco po jedenácté se vlak slavně vypravil směr Přerov a něco před půl dvanáctou jsme byly na místě. Yay.
Cestou jsem přemýšlela, proč jsem nesnídala, a kolik věcí asi rozbiju, když se tam nakonec z nějakého pochybného důvodu nehraje. V obchodě se nakoupily zásoby a u schodů na zimák nás uvítalo známé třískání onoho speciálního puku o mantinel. Obsadily jsme, jak jinak, naše tradiční místa.

A začaly jsme prskat, protože na ploše (málem jsem napsala "ledě", huh!) nebyl ani Lubomír Korhoň a ani Jakub Čuřík, tedy právě ti dva, na které jsme se těšily jako malé. Těšily jsme se i na Dalibora Sedláře, který na ploše byl, ale aspoň já jsem se těšila na něj o maličko méně, protože jsem ho viděla hrát už posledně. Tak jako tak, Sedli se pakuje a půjde hrát do Polska. Ah jaj, bude nám tu chybět, i když u nás na zimáku ho člověk mohl potkat tak akorát na tribuně, když si přišel zafandit bývalému klubu. To samé ovšem platí i pro první dva zmíněné.

Zápas proti IHC Reflex Uherské Hradiště každopádně začal a Sedli v něm nechytal - místo toho opět jako minule vyšplhal na tribunu v téměř plné zbroji :D I přes svou počáteční nelibost jsem někdy v první čtvrtině začala vytahovat foťák, když do mě Cestí drcla s hlasitým "BUBA!". Tak koukám, koukám a opravdu! - na ploše z ničeho nic bylo #39, tedy Luba Korhoň, kterému - jak už vám asi došlo - říkáme od jednoho mého přeslechu Buba. Radost jsem měla nesmírnou a navíc jsem si za chvíli všimla i Čúči (Kuby Čuříka, že) za mantinelem, co si nesl hokejky na střídačku. Wooo!

IHC Reflex neměl proti našim chlapcům prakticky žádnou šanci. Eagles zvítězili 11:5 a Buba si kromě spousty asistencí připsal i hattrick. Po vyhlášení jeho třetího gólu Buba na střídačce vyskočil a zvedal vítězně ruce do vzduchu - a mě nenapadlo nic lepšího, než začít tleskat. Buba, otočený čelem na nás (byly jsme na té tribuně tradičně samy) si toho samozřejmě všiml a smál se jako malý; následně se otočil a dožadoval se potlesku i od podstatně více zaplněné tribuny za střídačkami.
Toliko k mému momentu s hráčem, co mě přivedl k olomouckému hokeji :D


Za necelou půlhodinku začal zápas proti Mission Roller Brno a soupeř vešel do zápasu lépe, ba se dokonce po dvě čtvrtiny tvářil jako celkem vyrovnaný soupeř. No jo, jenže Eagles měli jenom pomalejší rozjezd a nakonec Brňáky rozstříleli 10:5. V bráně se tentokrát představil Sedli a zachytal krásně. Vrcholem oné krasojízdy pak bylo, když 13 vteřin před koncem Eagles odvolali brankáře a dovolili tak Brnu dát jejich pátý gól do prázdné brány :D Čúča si připsal několik asistencí a možná i nějaký gól (chtěla jsem se ujistit na onlajnech, ale nikdo to nezapisoval) a Buba zopakoval svůj výkon s prvního zápasu s dalším hattrickem a tuším přidal pro jistotu ještě jeden gól a další hromádku asistencí.

Vůbec jsem na ty naše tři mušketýry moc pyšná, všichni válí a doufám, že se zase aspoň někdo z nich dostane do reprezentace a zahraje si na mistrovství. Loni tam byl právě Sedli s Čúčou, letos by to mohlo vyjít i Bubovi, protože je prostě nezastavitelný. Čúča mimochodem ukázal, jaký schopný playmaker a výtěčný nahrávač je, byla radost ho sledovat, obzvlášť pak, když se nevyvedlo střídání a Čúča nahrával Bubovi na gól.
Tohle všechno nevyhnutelně vedlo k depresi nad faktem, že ani jeden z nich již neobléká dres HCO. Buba sice kontrakt nemá, ale prý se při svém odchodu nepohodl s vedením a podle vlastních slov od nich žádnou nabídku nedostal. Věčná škoda, ne nadarmo byl fanoušky zvolen MVP týmu.


Článek zakončím, no... optimisticky :) protože se mi podařilo vykoumat to nastavení foťáku, a tak mám pro změnu z našeho výletu i celkem kvalitní fotodokumentaci. První tři fotky jsou moje "modré období" - to jsem totiž byla blbec a fotila na úúúplně špatné nastavení, aniž bych si toho všimla. V konečném důsledku pak byly obrázky celé do modra, ale podařilo se mi je relativně "znormálnit".
Tak jako tak, fotky pořád nevypadají tak dobře, jak bych si bývala přála, ale aspoň se s něma dá něco dělat - což vždycky beru jako malé vítězství. Holt jsem se taky docela solidně rozmazlila pod luxusním osvětlením na brněnském zimáku :D Protože jsem úspěch neočekávala, neobtěžovala jsem se s nabíjením foťáku, čehož jsem potom hodně litovala, když mi chcípl zrovna ve chvíli, kdy se Čúča začal vyslíkat :D Ponaučení pro příště - vždy být připraven!
Enjoy!

Luba Korhoň

Jakub Čuřík


s rozhodčím se nediskutuje

Buba a Čúča na střídačce



Ihanaa! Buba on paras!


smíšek Dalibor Sedlář



Všichni brankáři, co mají něco s Olomoucí, jsou v jisté chvíli Batmanem. Takže všichni provozují owling, sůvičky!
(tohle nedává žádný smysl, já vím)

Buby není nikdy dost

A z tábora nepřítele: Brněnský "medvídek", který se loni představil na mistráku a na jehož jméno si samozřejmě teď ani za boha nevzpomenu :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alli | Web | 28. května 2012 v 16:21 | Reagovat

pěkný článek ;) a jako obvykle :D dobré fotky..já si minule na inline taky vzala foťák,ale nedokopala jsem se k tomu ho vytáhnout :D sem srab :D lituju toho,když si vzpomenu na malého syna Ondry Veselého,který si to tam dával o přestávkách..ňuňu;D
ps: vy budete mít nový stadion? ani nevím :D

2 Kvík | 28. května 2012 v 16:36 | Reagovat

[1]: no joo, už to tak vypadá, po letech slibování přišli i s termínem a návrhem a vším... dokonce má ve tmě svítit, tak nevím :D

3 cestííí | Web | 28. května 2012 v 17:35 | Reagovat

ahhh to jsou tak hezké fotky, ještě kdyby tam někteří měli dresy kohoutů a né eagles, pánové, srsly jako

4 Elll7 | Web | 28. května 2012 v 19:38 | Reagovat

Fotky jsou moc pěkné, jako obvykle. Já se můžu snažit jak chci, ale stejně to vypadá tak jak to vypadá :D

S tím stadionem vám hodně závidím. Nám se sice staví u zimáku druhá tréninková hala a pak se má začít dělat něco i s naší střechou na hlavním stadionu, ale nevím, nevím jestli se toho dožiju :D

Moc ráda si vždycky přečtu o tom jak máte na zimáku zimu :D Pak mám pocit, že nás takových co se po zápase musí odškrabávat je víc :D
Ale ty starý stadiony mají své kouzlo!

5 Al* | Web | 28. května 2012 v 20:13 | Reagovat

Ahoj ,

KOukám , že máš blog o hokeji .. :))

Nechtěla bys do oblíbených ? ( jakože AFFS ) akorát že bez toho , abys musela obíhat pořád a psát komenty :D ( na to nehraju :D)

6 Black | Web | 29. května 2012 v 20:42 | Reagovat

Hrozně mě pobavilo, že nějakých 5 měsíců po šampionátu mají v Přerově ještě loga mistráku holek do 18 let. Proč ne, že. A víš co ještě? Hrozně ti závidím tyto výlety. Fakt, už bych chtěla ty in-liny taky vidět. Snad se taky dočkám.

Úžasný článek, opět. Ale to asi netřeba psát;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.