Still lookin' good

27. října 2011 v 16:35 | Kví-Kví |  Scores!
Hojdám si tu nožkou, ačkoliv bych právě měla být ve vlaku / vystupovat z vlaku / být ztracená na Slovensku / umírat dokonalostí před halou v Popradu, která ovšem až tak dokonalá není, uh. No, tak snad jindy. Je tu taky 22. prosinec a 15. leden a pak kdo ví, že. I když tu šlo hlavně o to, jestli by si nás notoricky zírající Kolcov s Višněvským pamatovali :D
Na druhou stranu doma taky máme hokej, který nám umí udělat radost.



Nehodlám tu rozepisovat ty zápasy nebo tak, spíš jen zmíním, co mě zaujalo a tak. Začnu... začnu od brankáře.
Libor Kašík vychytal včera proti Písku (8:0) svou třetí nulu v sedmi zápasech. Je mu devatenáct a momentálně je to nejlepší brankář celé 1. ligy. A ačkoliv již několikrát nastoupil za reprezentaci, na poslední akci před mistrovstvím světa dvacítek ho nominovali jen jako náhradníka. Jestli nepojede na ten mistrák v Kanadě, tak pak už se ničemu nedivím, když dojde na mládežnické reprezentační týmy. Fanoušci Kašíka zbožňují, jeho jméno se z tribun ozývá několikrát za zápas. Což je sice super, ale... eh.
Od něj se strašně moc střel odráží, spíš než že by je chytal. Sice si to s momentální obranou, která všechno rychle zamete pryč, může dovolit, ale já osobně preferuju brankáře, kteří puk radši podrží a až tak moc na obranu nespolíhaj. Taky mi trošku drásá nervy, jak z každýho zákroku udělá megashow pro fans, ale tak lidem se to líbí, Libora to baví a já bych asi měla být potichu.

Oldrich Kotvan, 194 cm, 98 kg. Skvělá střela. Rychlý bruslař. Moc obratné ruce. Ale je tam to ale... *ubrečený hlásek* Proč to nevyužiješ? *konec toho ubrečeného hlásku*
Kdyby hrál jenom trošku, trošičku víc do těla, spíš uprostřed ledu než kolem mantinelů (jenom pro jistotu, víme, jak to pískaj), hned by měl soupeř víc respektu a vypadalo by to trochu jinak. Kdyby nebyl jako většina našich obránců a střílel víc, mohlo by to být přímo dokonalé. A kdyby občas utekl do útoku, tak by to s těma jeho šikovnýma tlapama taky nebylo úplně marné. A třeba by to nebylo marné vůbec, protože se svou výškou by se pravděpodobně přes obranu dostal. Anyway, baví mě.
V obranném páru je s Oldřichem Horákem, který je taky moc vyvedený. Většinou je dobře pozičně, nevymýšlí s pukem žádné složitosti, což je fajn. Koupil si bílé brusle a do nich bílé tkaničky, a tak to vypadá, jako by na tom ledě lítal. Člověk pak dost dobře nechápe ta čísla, když se mrkne do statistik, na ledě mi přijdou jako jedni z nejspolehlivějších.

Když už jsem u té obrany, Jakub Bartoň pořád ósom, momentálně 11 bodů a +14. Včera zaznamenal dvě asistence, což u Báry víceméně znamená euforii největšího kalibru, takže se vlastně ani nebylo čemu divit, když při děkovačce začal poskakovat a tancovat.

Pavel Selingr ve včerejší kanonádě zaznamenal dva zářezy a já musela kapitulovat. Nicméně Alexei Kovalev taky v Ottawě dával čtyři góly za zápas a pak třeba deset her nic, takže dokud nepředvede nějaký stabilní výkon, tak budu trucovat.

No ale vlastně ani nemá smysl si na něco stěžovat, když bereme body, že? Né ale fakt jako, kouká se na to hezky. V tabulce jsou hoši druzí, celou dobu se drží mezi prvníma pěti, co víc si vlastně přát? Snad jen, aby už mi přišel ten dres :D No a možná taky lepší světla do haly, protože ze včerejších fotek jsem brečela, chmpf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.