Co dělají moji muži

8. října 2011 v 18:39 | Kví-Kví |  Scores!
No, to by mě fakt zajímalo...
Absence času, televizních přenosů a krátkodobé paměti nás drží od sebe :D


Ve čtvrtek jsem zoufale nestíhala první třetinu zápasu mezi Ufou a Omskem. Přišla jsem domů a zjistila, že Oleg Saprykin dal samozřejmě gól. Samozřejmě píšu proto, že takové hraní si na kočku a na myš pořádá už poslední dva roky a minimum jeho gólů jsem z časových důvodů viděla live. Na konci zápasu jsem si tedy alespoň užila jeho přihrávku na gól Petra Sčastlivého. Tyhle dvě moje hvězdy taky byli jediný, kdo za Salavat Julaev skóroval a Omsk zvítězil 4:2. Nicméně k mé velké radosti byl ten Olegův gól (1:00 a dál) naprosto geniální a awhaha, skillz, skillz everywhere.

V pátek přišel dlouho očekávaný zápas mezi SKA Petrohrad a Viťjaz Čechov. Zápas byl, ale jako by ani nebyl, protože se někdo prudce inteligentní rozhodl, že takové epic utkání nemusí být nikde v televizi. Fájn. A tedy mě Hokejoví Bozi testovali se strohým oficiálním onlajnem a podrobným onlajnem, který ovšem psal někdo z tábora nepřítele, a podle toho to vypadalo.
A stalo se to, co jsem očekávala - Žeňa Arťuchin se popral. S Kipem Brennanem. A údajně vyhrál na body. Z rozsáhlé fotografické dokumentace to bylo asi takto: Brennan měl převahu, dal jednu nebo dvě přesné rány, Arty šel na kolena. Arty se zvedl, dal víc než dvě přesné rány, Brennanův obličej byl celý od krve a nakonec Brennan skončil na zemi, odkud se dopravil do péče týmového lékaře asi na dvacet minut. Arty is da man.

Tohle celé podle všeho odradilo Čechovské od jakýchkoli dalších šaškáren a zápas byl napínavý už jen po stránce hokejové, když SKA po většinu zápasu bránili těsné skóre 2:1, aby pak v závěru třetí třetiny padly dva rychlé góly a jeden neuznaný. Fuck yeah wins!

hotice.ru

Absenci živé akce mi nahrazoval AK Bars Kazaň, který lehce porazil Nižněkamsk a jediné, co se mi na tom nelíbilo, byl fakt, že hoši už se na to na konci totálně vykašlali. Soupeř tak dal dva góly a Petri Vehanen přišel o nulu v posledních deseti minutách.

V sobotu jsem z nějakého podivného důvodu zapomněla na zápas mezi SJU a Barysem Astana, takže ho momentálně stahuji. Zároveň s tím bedlivě čtu onlajn ze zápasu mezi HCO a Hradcem Králové. Jakub Bartoň se nezapřel a opět dal gól, když jsem ho nemohla vidět. Báro, ty tyrane! A zrovna teď Jiří Dopita dorovnal na 2:2, tohle ještě bude sakra zajímavé.

Když už se zmiňuji o životě tu na rodné Hané, nemůžu nezmínit fakt, že Rostislav Marosz opustil náš útulný malý klub. V rámci střídavých startů se asi definitivně odpravil do HC Oceláři Třinec, kde si "vinou velké marodky a svých výkonů vybojoval místo". Někdy v průběhu týdne jsem se přistihla, že kvůli němu koukám na tu úmorně nudnou Extraligu.
Je smutné vidět, že jsem zas jednou měla pravdu (viz zde, odstavec jemu věnovaný), ale ono se to s tou jeho hrou dalo plně očekávat. Hodně štěstí, Rosťo.

A věděli jste, že předběžná soupiska ruského nároďáku na Karjala Cup byla osekaná na 30 hráčů? Někdo to tu bere trochu moc hopem. Nemluvě o tom, že Zinetula Biljaletdinov, hlavní trenér sborné, byl jenom na jediném zápase SKA, shodou okolností s Dynamem Moskva, což je jediný zápas, který prohráli v základní hrací době a ve kterém nasbírali 55 trestných minut. FUU

UPDATE:
Cestí je ósom a našla video z té rvačky. Byla mnohem víc classy, než jsem si myslela. A taky padlo mnohem víc úderů, kupodivu na Artyho hlavu. No ale v krvi odešel Brennan a tedy Arťuchin vítězí na body. Gah, víc takových hezkých bitek, né nutně však s Artyho účastí :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cestííí | 8. října 2011 v 22:44 | Reagovat

Arty, železný muž s měkkým srdcem! ehehehe!
(tady je ta část, kdy pláču nad rozlitým maroszem)
a tady je ta část, kdy jsem na moru jinak pyšna a hrda, bo i tak zustali mladi a dravi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.