Lekce z mých oblíbených hráčů II.

30. srpna 2011 v 14:00 | Kví-Kví |  gLOVE side!
Aneb: Můj tygr


Dnešní téma: Oleg Saprykin

Jak to začalo:
Ach, mé milované EHT! Ach, jaké to zděšení, kdykoli duo Saprykin-Radulov naskočili na led. Ach, jak já je tehdá nesnášela! Jenže nesnášejte něco, co má tolik skills. A ta jejich bromance, oh bože!
Olí je... speciální. Nikdy se pořádně nenaučil stát na bruslích = spousta fakt podivných pádů. Umí dávat ty nejkrásnější góly, ale většina jeho zářezů padla z tečí. Olí je rychlý, já miluju rychlé bruslaře. Neumí se prát, přesto si nikdy nenechá ujít příležitost. Jeho výstup na MS 2009 byl fenomenální.
Kvůli němu jsem začala koukat na KHL, přesněji tedy na Dynamo Moskva.

Co bylo dál:
Olí se v Dynamu dlouho neohřál a v průběhu sezóny 2009/2010 byl odpraven do SKA. Ano, díky Olímu vzniklo opravdové pouto s tímto klubem, které mě již nepustilo. Ale ani ve SKA se nevyhrabal a bylo jasné, že opět změní dres. A novou sezónu již začínal v křiklavě zeleném dresu Ufy. Jaké nadšení vyvolal tento fakt! Olí a Radu opět pospolu, i se Zinověvem, all-star lajna z reprezentace. Aspoň to jsem si myslela.
Skutečnost byla jiná. Tahle lajna nikdy nebyla realizována, k mému obrovskému zklamání. Olí sice hrál na druhé lajně se Zinem, ale něco tomu chybělo a já si pořád myslím, že to něco byl Radu. A tak se Olí se svými třemi body přemístil na čtvrtou lajnu, odehrál slabých deset minut na zápas a občas ani nenastoupil. Lámalo mi to srdce.

Když pak jednou, asi po dvou měsících ničeho, dal gól, řvala jsem na celé sídliště a oplakala to. Vidím to jako dnes. Ufa se probojovala do play-off a započala svou spanilou jízdu. V semifinále Olí vstřelil vítězný OT gól do brány Vehanena, což způsobilo takový nával endorfinů, že jsem celý týden zářila jak sluníčko.
A pak finále. Tam taky "dal gól", i když spíš jenom strčil nohu do střely. A vítězství nad Atlantem. Nebylo to tak kouzelné, jako kdyby na místě Ufy byli SKA, ale přesto mi ten tým přirostl k srdci během té jedné sezóny. Tak jsem seděla na gauči s přiblblým úsměvem, jak hoši jeden za druhým zvedali nad hlavu pohár Gagarina. Pak ho vzal Olí a já se rozplakala. Dost možná by se to dalo přirovnat ke zlatu našich chlapců na MS 2010, tak moc krásné to pro mě bylo.
Olí je moje spirit animal.

Co bude dál:
Ufu opustil trenér Bykov, jediný kouč, pod kterým se Olímu v KHL dařilo (připomenu nejúspěšnější sezóny v dresu CSKA). Dostávám z toho tu a tam záchvaty paniky. Ale odešel i Patrik Thoresen, pravá ruka Radulovova. Doufám tedy, že je konečně místo na zázraky a tu epickou lajnu Olí - Zino - Radu. Třeba mi nový trenér udělá radost. A i když to s ním jde víceméně z kopce, já pořád věřím, že zase najde svou hru. Že zase jednou naskočí do reprezentace a bude zářit.

Koala tea:
  • Rychlost
  • Kvalitní střely a skvělý při tečování (a zavazení brankáři ve výhledu)
  • Dobrý na oslabení, lehá do každé střely (k mému zděšení)
  • Chemie s Radulovem
  • Relativně málo trestných minut
Chybí mu:
  • Stabilita na bruslích (ale ta jeho vtipná salta by mi chyběla, to jo)
  • Radulov, uh
  • Zdraví, poslední dobou je těch zranění nějak moc
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.