Shit happens

31. července 2011 v 15:57 | Kví-Kví |  Shoots!
A se SKA obzvlášt.


Mě by fakt nenapadlo číst si ty aktuality na webu Přerova psané titěrným písmem. Takže zatímco my zamířily na stadion, hoši šli do pivovaru. Včera jsem byla frustrovaná, dneska už mám jenom lol. Stalo se mnohé:
  • Potkaly jsme kustoda
  • Viděly jsme šatny... protože do nich prostě jde vidět až moc (zatahujou se normálně, ne, ta okna?). Tak jsem vyfotila jistým slečnám helmu Průchy a chvilku ochala a achala nad chrániči Děnisova, načež jsem otipovala, která helma je Artyho a šlo se. Jo a taky jsem si fňukla, že chci jednu z těch jejich kšiltovek, ale to já už delší dobu. Ostatně ani jedna z týmových mikin by nebyla marná.
  • Viděly jsme krávy. Bohužel nemyslím ta vtipná zvířata. Znají Artyho (samozřejmě až po jeho představení na MS, kdy ho nenáviděly k smrti), maximálně Čechy a Fedora, protože oh-můj-bože-má-tak-super-*doplňte*, ale naprosto milují SKA, neasi. I když vlastně, většina z nich zná fakt jenom Arťuchina, tak co se vůbec obtěžuju vypisovat i jiné.
  • Z dálky jsme omrkly jejich hotel, já totálně vyraplila z těch debilních lidí (protože proč jim kurva nedáte pokoj u toho hotelu? U stadionu si dělejte, co chcete, grrrr) a náhodou jsme dorazily zrovna, když pro ně přijel bus. Tak jsem se zasmála Artyho oblečení (oblíbená kratochvíle). A juchla jsem si, že jsem konečně viděla Kalinina poté, co se Rusové z Ufy hanebně odmítli zúčastit EHT (protože Radulov pil tolik, až z toho měl horečky, to jako opravdu). No a Thoresena, z toho ovšem radost byla pramalá. Ačkoliv mám ráda jeho skills, to zas ano.
  • Opět jsme potkaly kustoda.
  • Když jsme šly směr nádraží, potkaly jsme štěňata (1988 a mladší) SKA u bankomatu. Tedy oni byli u bankomatu a my na druhé straně ulice. Hoši si nás všimli, chvilku nás zkoumali, nakonec se někteří usmáli a začali nám mávat. Whoa, poprvé si mě na ulici všimne cizí kluk a hned je to Rus a hraje za farmu mého nejoblíbenějšího týmu? Zvykla bych si! :D
  • Kdybychom bývaly nebyly slušné holky a nezůstaly pouze u úsměvů, mohly jsme jít s nimi a neztratily by jsme se :D Jak asi tušíte, nakonec jsme se našly a dorazily domů.
Ačkoliv jsme věděly, že dneska opět trénink není (hele ale takhle toho Gagarina fakt nevyhrajete!), zamířily jsme opět směr Přerov. A dělo se toto:
  • Chcalo. Furt chčije. Nemilé. Jsem sprostá.
  • Na stadionu samozřejmě nikdo nebyl.
  • Potkaly jsme... chvíle napětí... kustoda! :D
  • Obešly jsme hotel a došly k závěru, že to maj fakt hoši za trest.
  • Potkaly jsme kustoda.
  • Zamířily jsme na procházku směr kdovíkam, jenže déšť zesílil. Tak jsme to otočily. Zrovna, když vítr vál a já s výrazem plným děsu, že umrznu, zápasila s bundou a snažila se ji zachytit, jsme potkaly Artyho. FÁJN! Teda on stál asi dvacet metrů vedle pod střechou a telefonoval, ale dozajista mě viděl, jak tam válčím. Tak jsem se na něj hezky usmála a radši jsme se klidily.
  • Schovaly jsme se na zastávce autobusu. Přijel taxík, zajel k hotelu, a když jel zpátky, vezl Artyho (to the infinity and beyond!). Mám asi v hledáčku samé dobrodruhy, Leo Komarov v Brně prý osedlal tramvaj a vyrazil na výlet. Kdo ví, kam ten velký zamířil, a řekne mi to, má u mě diplomek nebo tak něco.
  • Šly jsme do centra. To se skládá z náměstí a dvou přilehlých ulic.
  • Potkaly jsme kustoda. Já nevím, kdo je tu ten stalker, hmm? Tak jsme na sebe tak nechápavě zírali. Už bychom se možná měli začít zdravit nebo nevím.
  • Jelo se dom. A na nádraží byla naprosto přesná kopie Artyho, nekecám. Jen tedy byl chlapec o něco menší a o něco tmavší. Ale jinak fakt dokonalý klon. Já myslela, že lidi kecaj, když tohle říkaj, že potkali někoho, kdo vypadá jako někdo! D:
Takže za dva dny v Přerově jsme viděly kustoda (!!!) a Artyho a už jich mám fakt plný zuby :D
Každopádně, zítra KONEČNĚ uvidím i zbylé chlapce, protože se jede do Brna na zápas. Na to, že můj první zápas SKA měl být v Popradu v divokém průběhu sezóny... not bad, not at all!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bliss | Web | 31. července 2011 v 16:34 | Reagovat

Tohle: "Kdybychom bývaly nebyly slušné holky a nezůstaly pouze u úsměvů, mohly jsme jít s nimi a neztratily by jsme se :D Jak asi tušíte, nakonec jsme se našly a dorazily domů." a tohle: "Potkaly jsme kustoda. Já nevím, kdo je tu ten stalker, hmm? Tak jsme na sebe tak nechápavě zírali. Už bychom se možná měli začít zdravit nebo nevím." mě fakt pobavilo :))

2 W* | Web | 1. srpna 2011 v 12:09 | Reagovat

Taky se dneska chystám do toho Brna. A Artyho budu bránit celou silou svých hlasivek - a to není malá... xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.